Fládrování je dnes nejkomplexnější lakýrnická technika kdy fládristé malbou imitují různé druhy z pravidla vzácných a exotických dřevin, které byly historicky špatně dostupné, nebo příliš drahé. Fládr v truhlářské terminologii vyjadřuje přirozenou strukturu dřeva v podélném řezu kmenem stromu. Součástí této struktury jsou letokruhy, suky a další části přirozené struktury, které jsou důsledkem růstu a života stromu. Malířská technika imitující právě tuto strukturu se tak nazývá stejně. Napodobování dražších nebo vzácnějších materiálů není cizí ani omítkovým povrchům varchitektuře, kde se můžeme setkat například s malovanou imitací mramoru.
Technika imitace povrchů je známá již ze starého Egypta a v průběhu tisíciletí prošla vývojem až k dokonalému napodobování různých typů vzácných i exotických dřevin, od dubu přes ořech, olivové dřevo a mahagon až po dřevo ebenové. Fládrování je tak předchůdcem dýhování a dalších dnes používaných technik pro imitaci dřeva na levnější materiál. Výhodou fládrovaného povrchu je napodobení částí kmenem stromu s bohatou a nevšední kresbou, které by se za normálních okolností na výrobu dveří, nebo táflování nedaly použít. Typickým příkladem takové části je kořenové dřevo. Má sice krásnou strukturu, není ale díky svým přirozeným vlastnostem použitelné na větší truhlářské prvky, jako jsoukazety dveří.
Pro fládrování používáme olejové a pivní lazury, nebo jejich kombinace. Fládristé vždy volí ten nejvhodnější postup pro konkrétní prvek a imitaci. Na truhlářsky připravený podklad se nejprve nanáší základní nátěr ve dvou vrstvách v nejsvětlejším odstínu imitovaného dřeva. Před samotným fládrováním musí být povrch dokonale hladký. Jako první přichází na řadu hrubý fládr, kdy se kreslí charakteristická struktura dřeva s tvarem jádra, bělma a léty. Jemný fládr poté vnese do kresby hloubku a komplexní barevnost v podobě jemných nuancí a přechodů. Malují se detaily jako suky, světelné jizvy, svaly,vrásnění a praskliny které fládru dodávají autentičnost napodobeného dřeva. Každý fládrista by tak měl mít dokonale nastudovaný řez dřeva, které imituje ve všech jeho detailech. Celá kresba je nakonec zalakována ochranným lakem ve dvou až třech vrstvách.
